zpátky do současnosti  

 
ÚVODEM  

Psal se rok 1974 když vypukla populační exploze. Možná i díky ní byl položen základ vzniku legendy – týmu 1.FC Spartak.
Tehdy nikdo z nás netušil, že spojí sportovní i společenský život navždy s ostatními členy klubu. Ani školy, revoluce, práce, manželky, potomstvo, zkrátka nic nás nezastavilo v našem úsilí vybudovat respektovaný tým.

Bordík

Vajdík

 NÁBOR

Vše začalo kolem roku 1980, kdy na pískovém hřišti za nemocnicí probíhal nábor přípravky třebíčského Spartaku. Náš talent se ujal rozvíjet velký muž, nezapomenutelný Luďa Polach. K ruce mu byl Doktor, jak se ten chlap jmenoval doopravdy, to snad nikdo neví a nikdy ani nikdo nevěděl.

 ŠTEFAN
Příchodem ambiciózního trenéra Štefana Kučeríka v roce 1984, skončila doba dětského skotačení po hřišti a začala dřina. Jím pojmenovaný styl naší hry, tzv.Hurásystém, byl nahrazen atletickým fotbalem, se kterým dnes například sbírá vavříny Brückner a jemu podobní.

  TÁBOR

Abychom o prázdninách nevypadli z formy, byl nám poskytnut pobyt na fotbalovém táboře ve Starém Hobzí. Ranní rozcvička se mnohdy stala spíše fraškou z důvodu vyčerpání trenéra večerní bujarou pitkou.
 V paměti jistě každému zůstala památná operace, která je v lékařské literatuře

Už za působení tohoto charismatického kouče byl vybudován travnatý povrch a klub byl přejmenován na TJ Třebíč. Zároveň začal odliv chlapců, kteří si svůj život dovedli představit bez každodenní dřiny a čutání do kulatého nesmyslu.
Ovšem ani tito, dnes již pánové, nejsou zapomenuti a 25.12. jsou všichni vítáni.
Z mnoha jmenujme Michala Šalamouna a všestranně nadaného (dnes basketbalistu) - Vláďu Jančáře.

Štefan a jeho asistenti Antonín Kouřil a Milan Kučerík (brankářský trenér) přivedli svůj tým opakovaně do finále krajského přeboru. Mužstvo, krom zmiňovaných finálových zápasů, málokdy našlo přemožitele. Ovšem i v tomto období nás z různých důvodů opouštěli další spoluhráči. Za všechny jmenujme Martina Kotouna, Michala Kopečného, Jardu Slabého a pravidelného účastníka vánočního fotbálku - Petra Chalupníka.

známá pod názvem „Gaurisův lulan" Nepříjemně zavrtané klíště tehdy bravurně odstranil trenér Milda Pumidas Jaša.
Kdo by též nevzpomenul na večerní nášup obloženého talíře pro Martina Michálka, jenž poté, zcela logicky, obložil svými zvratky nejednu kopačku spolubydlících z chatky. První lásky z Hobzí nejsou věcí veřejnou, to zde rozmazávat nebudeme. Bylo tam ale krásně…

ŠKOLA

Především Štefanovou zásluhou začaly vznikat fotbalové třídy. Jako první byla založena v roce 1985 zrovna ta naše. Příliv mozků měl zajistit dosažený průměr známek pod 2,0 na vysvědčení ze 4.třídy. ZŠ nám.Osvobození tak zažila nápor nadaných žáků. O sportovní růst se měl postarat flegmatický tělocvikář Mirek Wolf. Ihned pochopil, že nás nemá již čemu naučit a tak naše hodiny trávil ponořen v denním tisku. Třídní učitel, pan Spisar, měl pochopení pro náš fotbalový život a mnohdy se nás zastal v boji s ikonou tamního sboru - Mery Koukalovou. Nikdy neměla ráda sport, tím pádem ani nikoho z nás. Jméno jednoho žáka bude mít snad i na náhrobku, není jím nikdo jiný, než Jirka Ondráček. Zde se dá hovořit bez nadsázky o nenávisti. Mezi další přední „oblíbence“ se řadí Božek (četba Stadionu pod lavicí), Mažňák (vosi), Enta (už tím, že dýchal). Dnes se tomu můžeme smát, ale tehdy…

DOROST

S koncem povinné školní docházky došlo k dalšímu odlivu hráčů, kteří již nevstoupili do dorostu (např. Vajda, Bob, Sisi). A tak byl tým doplněn mladšími ročníky. Přišli Plocik a Drahoš. Někdy v té době započala dnes již dlouholetá tradice vánočních fotbálků, později doplněna o večerní schůzi.  Čím více se měnil dorostenecký a poté  seniorský  tým  TJ Třebíč, tím větší byla potřeba starých přátel scházet se u sportovních a společenských akcí.
Odtud již nebylo daleko k oprášení kdysi slavného jména Spartak a vzniku klubu
1.FC Spartak Třebíč.

1.FC SPARTAK

Někdy v létě roku 1995 byl v Čechtíně odehrán první zápas, který jsme nehráli jen mezi sebou, ale proti skutečnému soupeři. Tam se ukázalo, že budeme muset rozšířit kádr z důvodu nemožnosti střídat. Do týmu byli tedy přizváni mladší i starší ročníky. První skupinu tvoří Lukin, Štverda, později Koppi, druhou pak Hroch a časem Šiška. A tak, na schůzi 25.12. 1997, vznikl náš klub. Hned v létě ´98 jsme absolvovali první soustředění v letovisku Březová. Odtud jsem vyjeli k přátelskému utkání s mužstvem Koutů a ukázalo se, že mužstvu schází pevná ruka. Ožralý a dezorientovaný Mažňák, tehdy čerstvý absolvent VÚT, dokonce zajistil naši první prohru svým krásným gólem do vlastní sítě. I  toto  byl  důvod k rozhodnutí angažovat trenérskou dvojici Piďa-Kylda. Za svoji historii pár jedinců zrušilo registraci, avšak vždy lehce najdeme adekvátní náhradu. V současnosti je stálými členy klubu 23 sportovců.